Zátěžové přikrývky vznikly na podporu léčby autismu v 60. letech. Od té doby se však možnosti jejich využití rozšířily mnohem dále. Dnes představují skvělý doplněk pro lidi trpící úzkostmi, nespavostí nebo zvýšenou zátěží a stresem. Avšak jejich pravý potenciál se odkrývá každým dnem.

Funkce zátěžových přikrývek je založena na konceptu deep touch pressure, tedy na hloubkovém doteku, který se v průběhu let ukázal jako efektivní terapie při různých diagnózách a problémech. Síla dotyku je hlavním elementem při body-psychoterapii, o které nám více prozradila odbornice, PhDr. Denisa Maderová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Co je body-psychoterapie?

Body-psychoterapie, někdy nazývaná také psychoterapie zaměřená na tělo, je psychoterapeutický směr vycházející z hlubinné psychologie. Kombinuje metody a teorie psychologie a psychoterapie, přičemž její základy jsou zaměřeny na charakter člověka, ale také na jeho psychické a somatické zdraví.

Zabývá se psychickou stránkou člověka, která je výrazně formována v raných stádiích života, kdy může docházet k frustracím potřeb, což může mít později vliv nejen na formování osobnosti, ale také na celkové zdraví. Je to však velmi komplexní směr, který se soustřeďuje také na zkoumání souvislostí mezi emocionálním prožíváním a vegetativními procesy v těle, které se navzájem ovlivňují. S tím souvisí vegetoterapie, terapeutická metoda zaměřená na zpracování emocí a traumatických zážitků na úrovni těla. V praxi to znamená, že emoce a pocity jsou prožívány fyzickými symptomy, například pocitem tlaku, chvění či sevření. Cílem vegetoterapie je pomoci odbourat nahromaděné napětí, k čemuž je využíván právě dotek.

Role dotyku

Podle body-psychoterapie je dotek velmi důležitý faktor, který ovlivňuje naše celkové zdraví od naprosto ranních momentů na světě. Dotek je klíčový při správném vývoji fyzické, ale i psychické stránky a jeho nedostatek je podle tohoto odvětví příčinou mnoha onemocnění nebo problémů. V raném období života představuje doslova základní potřebu na fyzické i psychické úrovni a díky němu dochází ke správné tvorbě hormonů, které následně regulují nervovou soustavu i celkový vývoj organismu. Právě tuto teorii body-psychoterapie využívá v praxi, kdy kromě psychoterapie aplikuje také léčbu dotykem. „Z pohledu psychoterapie zaměřené na tělo jsou všechny orgánové systémy vzájemně propojeny s emocionálním prožíváním as psychikou. Celkové zdraví člověka je tak závislé na uspokojování fyziologických, ale i psychických potřeb hlavně v období raného dětství i v kterémkoli období života člověka,“ vysvětluje PhDr. Denisa Maderová. Denisa Maderová.

Dotek tak zároveň představuje i významný terapeutický nástroj, který využívá právě body-psychoterapie. Má harmonizující a léčivý účinek pro celý nervový systém, uvolňuje nahormaděné napětí. V rámci tohoto typu terapie se proto využívají různé techniky včetně vegetoterapie, stabilizačních technik či biodynamických masáží, které podporují samouzdravující procesy v těle. Body-psychoterapie se však zabývá i onemocněními, která jsou způsobena dlouhodobým stresem, vysokou zátěží či nesprávným životním stylem. V každém případě řeší problémy na psychické úrovni, která následně reaguje i na té fyzické.

Zátěžové přikrývky v body-psychoterapii

Už jen fakt, že zátěžové přikrývky vznikly za účelem podpůrné léčby autismu, nám říká, jak důležitou roli může mít dotek v rámci terapií. Využívají deep touch pressure metodu, která simuluje objetí nebo dotek, čímž navozuje pocit bezpečí a pomáhá se zklidněním těla a mysli. Své místo tak nacházejí i právě v rámci body-psychoterapie. „Vycházejíc z praxe mohu považovat zátěžové přikrývky za pomoc při dosycení bazální potřeby bezpečí, ať už u dětí nebo dospělých,“ říká odbornice PhDr. Denisa Maderová. Gravitky tak mohou být skvělou pomůckou pro podporu terapie v domácím prostředí, kde dokáží pomoci s mnoha problémy či onemocněními.

Právě dotek je skvělým prostředkem k léčbě traumat, při kterých se klasická verbální psychoterapie neosvědčila. Většinou se to týká traumatizace, která vznikla ještě v předverbálním období (čili ještě předtím, než jsme začali v dětství mluvit). Velmi účinná je iv případě terapie posttraumatické stresové poruchy, při neurologických onemocněních jako roztroušená skleróza, či při poruchách spánku, propracovanosti a mnoha dalších problémech.

Výzkumy se stále zabývají spojitostí mezi zátěžovými přikrývkami a jejich efektivitou při léčbě různých diagnóz, ale také jejich funkcí v rámci body-psychoterapie. Psychologické závěry, které vycházejí z teorie psychoterapie, jsou však podle p. Maderové již zkoumány i v praxi. Dotek a efekt objetí, který však takové přikrývky nabízejí, je již nyní mimořádně perspektivní, což dosvědčuje neustále stoupající počet lidí, kteří po nich sahají z nejrůznějších důvodů.